Historie jorkšírků
Co se týká původu tohoto drobného teriéra, neliší se nijak od původu větších teriérů.
Dříve byl psem loveckým, krerý se využíval k hubení drobných hlodavců. Pochází ze Skotska, do Yorkshiru se dostal s tkalci a horníky, kteří jej chovali až později.
Mezi jeho prapředky patří například sky terrier, meltézáček a dandie dinmont terier a další již neexistující formy teriérů. Jedním z nich byl waterside terrier, jak napovídá název, byl tento teriér častím pasažérem na lodích, kde byl vítaným lovcem krys. Díky lodní dopravě se tak watersideterrier dostal až do Austrálie, kde se stal východí formou pro australského silky teriera, který může yorkshira připomínat.
Název yorkshire terrier vznikl až roku 1866, ovšem pes, který byl takto nazván se exteriérem výrazně lišil od dnešních „jorkšírů“. Například v druhé polovině 19. století se vyskytovali psi, jejichž hmotnost dosahovala až
Toto plemeno bylo oficiálně uznáno roku 1886.
Původně bylo toto plemno drženo mezi horníky, textiláři a i zloději, jak některé prameny tvrdí. Hlavním úkolem těchto drobných teriérů bylo držet co nejdál od obydlí problémové krysy a jiné drobné hlodavce.aristokratických dam a bohatých rodin, kde již plnil funkci psa společníka. Postupem času se tento malý psík stal mazlíčkem
Povaha a využití:
Ačkoli jde o plemeno velmi malé, není bojácné, ba naopak je přítulné a je vynikajícím společníkem. V neposlední řadě je to pes vhodný na výstavy, pro ty, kteří mají dostatek času na úpravu jaho dlouhé hedvábné srsti. Dnes je yorkshirský teriér využíván výhradně jako pes společenský a je hojně rozšířen po celém světě. Typická barva pro yorkieho je červená. Jen málo který jedinec se na výstavě obejde bez červené mašle na hlavě.
Vzhled:
Společně s čivavou se řadí mezi nejmenší plemena na světě. Jeho váha by neměla přesáhnout
